gisvyvojari.cz

Ukázka prostřední Geoserver

Možnosti publikace prostorových dat pomocí Geoserver

8. 7. 2022

Co je to Geoserver?

Geoserver je serverová aplikace umožňující publikovat prostorová data v otevřených formátech podle OGC. Současně je poskytován pod licencí, která umožňuje jeho komeční využití. Přesný text licence je pak uveden zde. Co jsou to ty standardy OGC? Jsou to například známé protokoly jako například:

Zmíněné standarty jsou často využívané v GIS systémech a to buď jako podkladová data nebo i jako vektorová data umožňující editaci (WFS). O možnostech použítí WFS bude v budoucnu další článek na blogu.

Častým příkladem je použití WMS vrstvy jako podkladové vrstvy například v QGIS nebo jiném GIS programu. Užitečnou funkcionalitou Geoserver je také pokročilá možnost stylování dat, kdy lze uplatnit mnohé kartografické techniky jako například kartodigram.

S jakými zdroji dat umí Geoserver pracovat?

Jak bylo zmíněno, tak lze Geoserver používat pro publikaci prostorových dat. Zdrojová data můžeme rozdělit do několika skupin podle jejich typu.

Vektorová data

Ta zahrnují hlavně ESRI Shapefile, Geopackage a PostGIS respektive PostgreSQL databázi. Shapefile je asi nejznámější otevřený formát GIS. Geopackage je oproti němu relativně nový formát založený na SpatialLite. Posledním je pak použití PostGIS jako zdroje prostorových dat, kdy je toto řešení vhodné hlavně pro data, kde očekáváme jejich častou změnu nebo jsou přístupná více uživatelům.

Rastrová data

Zde je možné pracovat s několika formáty rastrových dat umožňujícími pracovat s prostorovou informací. Příkladem mohou být GeoTIFF nebo WorldImage. Geoserver umí rastrová data také vhodně stylovat pomocí formátu SLD nebo CSS. Příkladem může být publikace digitálního modelu reliéfu (DMR).

Ostatní

Poslední skupinou zdrojových dat jsou ostatní formáty zahrnující například WMS a WMTS. Zdrojem dat tedy může být například WMS vrstva, kterou můžeme publikovat pod jiným názvem, důležité je ale ověřit, zdali je možné dle licenčních podmínek takto zdrojovou vrstvu použít. Takto je možné například vstupní WMS transformovat tak, že výsledkem je stejná WMS vrstva ale s jiným souřadnicovým systémem.

Konkrétní příklady užití

Typickým příkladem může být publikace vrstev záplavových území stažených ze systému POVIS. Data jsou polygony reprezentující vypočítaný rozliv vodního toku při určitých n-letostech (například Q100 představující stoletou vodu).

Vybereme si tedy například vrstvu rozlivu při Q100, tu je možné na POVIS stáhnout jako ESRI Shapefile. Nabízí se pak, zdali publikovat vrstvu jako Shapefile nebo raději Geopackage, doporučoval bych druhou možnost a to Geopackage.

Data ve formátu Geopackage si nahraji do odpovídající složky na Geoserveru. Následně vytvořím workspace společně s datasource, zde právě zvolím Geopackage.

Po úspěšném vytvoření datasource lze vrstvu publikovat.  Publikace je intuitivní, je zde mnoho možností nastavení vhodných hlavně pro zkušené uživatele. Klíčová je volba souřadnicového systému a výpočet bounding boxu, ten se provádí kliknutím na tlačítko. V dalším kroku pak výběr stylu.

V případě, že se nám defaultní styl nelíbí, tak není težké vytvořit vlastní styl.

Zbývá pak jen vše potvrdit a pomocí nástroje „Layer Preview“ zkontrolovat výsledek.

Kdyby vás zajímalo více možností využití, školení nebo i pronájem Geoserver, (typicky například při potřebě publikace pouze několika prostorových vrstev jako WMS),  tak nám prosím napište do kontaktního formuláře a můžeme se dohodnout na spolupráci.

Galerie obrázků